(2015)
(É ketábok ásánén Róman Balóchiá ent)
Nágomán
Námdát
Majbur Thóliay námá
Bézár
Márá bézár ent zobánáni choshén háresiá
Dátagant márá pet o pirokán mán wáresiá
Orduá wáz kanén má padá Arabiá nomáz
Nóthes Engrézi zobáná o nekáh Pársiá
Hán Sáber (15 Mai 1975, Tomp)
Sardánk (Preface)
É ketábokay géshter nebeshtánk Payzbokki pósth ant ke man 2014á sheng kotagant. Awali esh at ke eshiá dapjáké pád kot.
(Balóchestánay ájuiay lóthók wat mán wat Pákestánay zobán Orduá gapp o trán kanant. Donyáay hecch ráji johday tahá chó nabitag ke golámén rájay rahshónán wati zobán pádáni chérá lagat kotag o dozhmenay zobán dastáni delá kotag. Eshiá goshant zehni golámi!)
Mani é gapp hamá Balóchán dóst nabut ke Ordu áyáni syási darshánay zobán at. Áyán hamé ozr pésh kot ke é zehni golámié na ent, majburié, chiáke Balócháni zobán báz ant.
Man passaw dát ke é anchén gappé chóke kasé bogoshit ke man boná chaméká waptagán ke mani taht báz ant!
Padá é mardomán ke áyáni tahá Nódbandag (Maksud Sásóli), Salám Sáber, Hasan Jánán, Sháhe Ali Rapáhi, Zolpekár Ali Zolpi o dege bázéné gón at, pa Orduay zirag o wati zobánay naziragá darzenéá borz majburi patthet o áort.
Man hayrán bitán ke Orduay wástá eshán baddhé námah o nimmón dast kapit bale pa wati zobáná yakké ham nagendant.
Man áyáni majburiá sarpad bitán o áyáná “Majbur Thóli”ay nám bast. Áyán ganter bad bort o é paym Payzbokká jáké rost.
É ják o jallalán anchén gappé paddar kot ke pa man nók at o á esh at ke Balócháni ájuidóstáni tahá ham máti zobánay badwáh hast.
Nágomán (Sohár, Omán, 2015)
Golámi
Balóchestánay ájuiay lóthók wat mán wat Pákestánay zobán Orduá gapp o trán kanant. Donyáay hecch ráji johday tahá chó nabitag ke golámén rájay rahshónán wati zobán pádáni chérá kotag o dozhmenay zobán dastáni delá kotag. Eshiá goshant zehni golámi!
*******
Majburi
Wati zobánay jágahá Orduay ziragay bábatá mani sangat, o Balóchestán Dáneshgáh Shálá Balóchiay ostád Hasan Jánán goshit ke é zehni golámié na ent, majburié chiáke Balócháni zobán báz ant.
É anchén gappé chóke kasé bogoshit ke man boná chaméká waptagán ke mani taht báz ant!
Paygám
Bánok Hurán Balóchay redá Surat Hán Mariá Orduay pallámorziá é dalil dátag:
’’ہمیں دشمن کے زبان میں بولنا لکھنا ہیں تاکہ اپنا پیغام دشمن تک پہنچا سکیں“۔
Man wati gohár bánok Huráná bass hamé goshán ke wájah Surat Háná salám kan, bogoshé ni Ordu “بولنا لکھنا ہیں” bass ent chiáke dozhmená may paygám sar bitag. Á sharr zánt ke Balóch ché lóthant!
******
Arzi
Sabáhá “Málek Thóli” o bégáhá “Majbur Thóli”ay mardom, Ahmar Masti Háná, Dorrá Hánay gwárchi námá maná bihár dátag ke agan taw Orduay jágahá Balóchiá nebeshtah kanagay sekén dayag band nakot, man Mashkatay polisay kerrá tai arziá dayán. J
Watandozhmeni
Hapiz Hasanábádi goshit:
”اگر اردو لکھنا قوم و وطن دشمنی ہے تو سب سے بڑے وطن دشمن میرگل خان نصیر اور عطا شاد ہیں۔“
Mani nezzá Orduá sháeri kanag dege chizzé o Orduay zirag o Balóch ráji johday bonyád jódh kanag dege chizzé. Awali haráb na ent bale domi haráb ent chiáke ráji ájuiay johdá har ráj wati zobáná kant, rájay golám dárókay zobáná nakant.
*******
Záh O Zobándósti
Hasan Jánán goshit:
’’آج بلوچ حالت جنگ میں ہے اور سیاسی لوگ کھلم کھلا جلسہ جلوس نہیں کرسکتے تو یہ کیسے ممکن ہوگا کہ سیاسی لوگ ان حالات میں عوام کو اپنی زبان میں پڑھنے اور لکھنے کے فن سے واقف کرسکیں“۔
Hasan Ján! Pa zobáná jalsah o jolus nalóthit. Bass má haminchok bekanén ham ganjé ke sangatéay sará paygámok (sms)é dém dayén, á wati zobáná bebit; Ball Negwar o Bágbánahay wadhén métagéá pampléthé chagal dayén, á wati zobáná bebit; Panchpet o Chárpádán záhé dayén, á wati zobáná bebit. Ji haw, kaséá wati zobáná záh dayag ham tai zobándóstiá sahrá kant!
Jawábdeh
Sháhed Ali Rapáhiá maná sój dátag ke:
’’شمے پیمے زبان دوست وتی تمامءانرجی زبان سرا دل گوش بیکنا۔ اگاہ کسے اردو لکھی یا انگیرزی نبیسہ آہونی جندیں کرد وتی جوابدہ است‘‘۔
Wájah Rapáhi! Hamá mardom ke Balóchay námá gerant o syásat kanant, á wati har kár o kerdá Balóch rájay démá jawábdeh ant. É har Balóchay hakk ent ke áyáni kárán sháhémá bekant o botórit. Áyáni sharrén kárán besádháit o harábén kárán ér bejant.
É náensápié ke nadkár Balóchiay démá baragay háterá johd bekanant o syásatdán Orduay randá bekapant.
Do Ráh
Sháhed Ali Rapáhi wati golábi Orduá cha man jost kant:
’’آپ دو راستوں سے کون سے راستے کا انتخاب کرنا پسند کریں گے۔ بلوچستان کی آزادی کی یا اپنی امرانہ زبان مہم کی؟“
Wájah Sháhed! Taw syásatay kojám ketábá wantag ke agan ráji ájui lóthay godhá cha zobáná sargwazagi ent, yá zobáná lóthay godhá ájuiay johd yalah kanagi ent?
Pa Balóchán zobánay érdastiay jédhah o ráji golámiay jédhah hamgranch ant. Zobán ráji golámiay sawabá chér tarretag. Hamé paym ráji hastiay barjáh dáragay háterá allami ent ke zobán démá barag bebit.
Ájuiay johd o zobánay johd jetáén chizz na ant, yakkén johday do sangar ant. Golámén rájay zobán o labzánk cha syásatá jetá nabant.
Fascism
Zolpekár Ali Zolpi goshit:
’’کسی کو اس بات پر لعن طعن کرنا کہ کہ وہ اپنی مادری زبان کی بجائے دوسری زبان کو تحریر کاذریعہ بنا رہا ہے نرم ترین الفاظ میں بھی فاشزم کے سوا کچھ نہیں۔“
Á goshit Orduá magoshet chiáke:
’’زبان معصوم هوتے هیں۔“
Wájah Zolpi! Man Ordudozhmeniay dars nadátag, wati zobánay dóst dárag o kármarz kanagay habar kotag. Agan wati zobánay dóst dárag páshezamé godhá man páshesthé án.
Chónáyá har mardom master wat ent ke kojám zobáná gapp jant, wánit yá nebeshtah kant bale hamá syási gal o zántkár ke wati golámén rájay ájuiay háterá johdá ant, á Orduay badalá wati zobáná rasánkay zobán jódh bekanant chiáke Balóchay golámiay sánkaláni tahá yakké Ordu ent. Pákestáná lóthetag ke Balóch wati zobáná yalah dedayant o Orduá bezirant, o á wati é pandalá dán mazanén haddéá sóbmand bitag. Marchi Orduá Balóchi o Bráhuiay jágah geptag o may wat mán wati rasánkay zobán jódh bitag. Payzbokki pósthán beger dán wadgadhén dáneshwaráni pittárén nebeshtánkán dar á, drost Orduá ant.
Kasé ke márá thóhénit ke shomá Ordu áortag o Balóchiay banjáhá bastag, godhá má wati radiay márag o mannagay badalá áiá fascist goshén. Má haminchok haddá zehni golám jódh bitagén ke wati zobánay kármarzag yá dóst dáragá tangnezarié lékén. Pákestáná Orduay kárch may lápá jatag o má neshtag o watá répénén ke “kódekén” kárchá mayár nést.
*******
Zobánay Ájui
Hasan Jánán goshit: “Man ke gón Balóchéá Ordu habar kanán, éshi pozhdar mani golámi butag ke may mahluk eskólá wati zobáná nawánit.”
Hasan Ján! Dozz dozzi kant goshit man majbur bitagán. Kahbag ham goshit maná jáwarán majbur kotag. Har radkár goshit ke man sad dará nádar bitagán o chó kotag. Bale á kas ke pashómán ent o sharr bayag lóthit, á dastán kotthá nakant o nanendit, á hamá majburiay halás kanagay johdá kant. Wahdé taw zánay ke tará Pákestáná pa zánt Orduay golám kotag godhá taw é golámiay lópá cha wati gotthá dar lagóshagay johdá chiá nakanay? Dán kadéná taw Ordu o Pársiay chamdár bay? Pa dhéhay ájuiá taw topang chest kotag, pa zobánay ájuiá kalam chiá chest nakanay?
Dár Baythaw / دار بیٹھو!
Anwar Dhálchár Mandi goshit: “Mani hayálá Nágománá wat Ordu nawantag, hamé wástá édegerán malámat kant.”
Anwar Dhálchár Molláchát Manday mardomé. Áiay é dánká maná hamángoray kessahéay tránagá perrént.
Yakk randé Mollácháti kamáshéá wati molká pa lógi dáréá drachké goddhetag. Chizzé róchá rand atkag dáray randá dán gendit ke dár Pákestánay pawjián gádhiá kotag. Kamáshá ném Ordu o ném Balóchiá goshtag: “Dár baythaw! / دار بیٹھو!, bezán dárá ér kanet.”
Pawjián gón kamáshá gapp jatag bale kamásh sarpad nabitag. Pawjián harchi goshtag, kamáshay gapp hamé yakkén bitag ke “dár baythaw!”. Pawjián cháretag é márá yalah nadant, dáresh dawr dátag o shotagant.
Mollácháti pirmardá wati dár ném Balóchi o ném Orduá pach gept bale Anwar Dhálchár agan sajjawá Ordu bekant ham wati dárá pach gept nakant!
Kayá Máti Zobánáni Pónz Borretag?
Razák Sarbázi ke yakk tóké Wassh Thiwiá kárá bitag, goshit:
”بلوچی زبان کے لسانی دانشورو؛ تم نے مادری زبانوں کی ناک کٹوادی، ہرزبان کا مساوی حق تسلیم کرنے سے کیوں ڈرتے ہو؟“
Wájah Sarbázi! Zobánáni barábariay máná é na ent ke wati zobáná yalah day o degeray zobánay randá kap. Marchi taw gendagá ay ke may syási galáni dasturáni tahá máti zobánáni démá baragay habar nebeshtah ent bale kár o kerd hecch nést. Syási galáni dastur Orduá ant, syásatkáráni goshtánk o bayán Orduá ant, Balóch dáneshwar máti zobánay arzeshtay bábatá drájén nebeshtánk nebisant bale Orduá.
Mani hayálá máti zobánáni pónz wa hamé mardomán borretag ke Orduay yalah kanagá tayár na ant.
Nesár Ahamaday Sój
Balóchiay nadkár Nesár Ahmadá wati nemdiéay tahá maná sój dátag ke: “Taw chiá dhannigán dhóbáray? Ordu tai jédhah na ent.”
Wájah Nesár! Man dhannigán nadhóbárán. Man wati rájay áshóbián goshán ke shomárá Pákestánay ráji zobánay golámi nabráhit.
Domi tai é gapp ke Ordu tai jédhah na ent, rad ent. Ordu mani jédhah ent chiáke mani zobánay koshagay niyatá Pákestáná Ordu mani gotthá lóp kotag.
Badgománi
Cha Káthór Mallir, Karáchiá Egbál Háshomi goshit: “Nágomán gón wati badgománián nazánán ché pésh dárag lóthit.”
Wájah Egbál! Pákestán o Éráná Ordu o Pársi Balócháni gotthá pameshká lóp kotagant ke Balóch, Balóchi o Bráhuiá yalah bedayant o Ordu o Pársiá bezirant, o é paym Balóchay ráji pajjár gár bebit. Man gón wati “badgománián” hamé pésh dárag lóthán ke har Balóch syásatkár o zántkár ke é gappá mannit ke Balóch ráj golám ent bale angat wati zobánay badalá wájahay zobáná zirit o wati rájay tahá sheng kant, á yá nádáné yá béimáné, o hardoén wadhán choshén mardom Balóch rájay rahshóniay láek na ent.
Balóch O Balóchestánay Syásat
Egbál Háshomi ke Káthór Mallirá jahmenend ent, goshit: “Maná wati máti zobán Balóchi dóst bit bale maná gón Balóchestánay syásatá kár nést.”
Egbál Ján! Dozhmenay wáhag hamesh ent ke Balóchestáná dhann neshtagén Balóch cha wati dhéhá besedant. Marchigén jáwarán ke Balóchestáná Pákestánay lashkar mán retkag o Balóchán koshagá ent, agan Balóché bogoshit ke maná gón Balóchestáná kár nést, é anchén gappé chóke kaséay lóg sochagá bebit o á bogoshit maná gón ásá kár nést.
Turi Alláh Nezar Bebit Yá Hayrbyár Mari
Majbur Thóliay mardoméá Payzbokká gwárchén náméá maná goshtag ke taw dopósti kanagá ay chiáke bázén Balóchén syásatdán o sháeréá Ordu kotag. Taw éwaká márá chiá goshay?
Wájah / Bánok! Mani gapp tachk ent. Man goshán ke harkas ke é rástiá mannit ke Balóch ráj golám ent bale á angat wati zobánay badalá golám dárókay zobáná zirit o syásat kant, áiay sassá golám ent. Turi á Issop Aziz Magsi bebit yá Surat Hán Mari bebit, Dr. Alláh Nezar bebit yá Hayrbyár Mari bebit.
Rózgárbari
Záhed Karim Raisi goshit: “Agan inchok róch wájah Nágomán o édege zobánzántén dózwáh o sangatán yakk gappéay sará wati rózgár baragay badalá zobánay sará zór bejatén mani hayálá má Balóchán dosari páedag at. Dán róche marchi má naeshkotag ke zobánán kawm táwán dátagant. Pa Ordu mordah bád goshagá na tará páedagé rasit na bonzhá táwáné.”
Dóstén Záhed! Awali gapp esh ent ke man Ordu mordah bád nagoshtag, Balóchi zendah bád goshtag. Man gón Balócháni syási gal o nebeshtakárán dazbandi kotag ke wati rájay syási sarpadiay háterá zórgiray zobánay badalá wati zobánán kármarz bekanet.
Domi gapp esh ent ke zobán ráján táwán dayant. Agan taw wati zobáná kármarz nakanay o dege zobánéá rasánkay zobán jódh kanay, á zobán taigá wárt. O zobán ke merit, ráj ham merit.
Saymi gapp esh ent ke mani rózgár é wástá shotag ke má wati zobáná angat hamá wadhá dhálchár kanagá én ke pésará kotag.
1994á mani nebeshtánké mahták “Balóchi Labzánk”á sheng bitagat ke áiay tahá man goshtagat: Balóch rájdóstén syásatdánáni yakk bonokki kamzórié esh ent ke á yakk némagé Balóch rájay hastiay gár bayagay gappá janant bale domi némagá zobánay hayálá na ant.
Marchi bist sálá rand 2014á may syási gal o dáneshwar angat hamá jághá óshtátagant. Man agan yakkén gapp geptag o dáshtag, mayárig naán.
*******
Do Majburi
Sáká Hán (Nazir Dehkán) goshit ke: Ordu zobán hamé haddá may majburi ent ke pa Nágomán, Hanip Sharip o Manzur Besmelá Pákestáni páspóth.
Wájah Sáká Hán! Balóchestáná watá páspóth nést, chaméká mani o Hanip o Manzuray majburi jáez ent, bale tará máti zobán hast, angat taw Pákestánay sarkári zobán wati dapá kotag.
Ráji Ájuiay Johdá Har Ráj Wati Zobáná Kant
Balóchi Akaydhamiay Haybatán Omará maná o Manzur Besmelárá sój dátag ke shomá “syási johdkáráni gómá adhag”ay badalá zobánay kárán delgósh gwar bekanet.
Wájah Haybatán! Taw wat zánay ke Pákestáná Ordu may sará hamé niyatá moshtag ke may zobánán nést o nábud bekant. Chaméká zobánay jédhah sarásar syási jédhahé. Hamé mardom ke taw áyán syási johdkár lékay, gón Orduay ziragá hamá kárá kanagá ant ke Pákestán lóthit.
Domi gapp esh ent ke wahdé syási johdkár wati zobánay arzeshtá mazánt godhá áiay sarpad kanag zobán o labzánkay mardománi parz ent. É syási johdkárán rájdóstiay awali shart bezán zobán lagatmál kotag. É nádán daninga é chizzá ham nazánant ke ráji ájuiay johdá har ráj wati zobáná kant o wájahay zobánay zirag golámiay sánkalán mohrter kant.
Estálenay Zobán
Nódbandag (Maksud Sásóli) wati nebeshtánk (قومی مفادات اور لسانیت کا’’ناگمانی‘‘رکاوٹ)ay tahá sój dant ke Balóch ráj wati zobánáni badalá Orduá bezirit. Á Estálenay darwará dant o goshit ke Estálen Gorjié (Járjiáié) bitag bale áiá “ráji nap”ay háterá wati zobán yalah dátag o Rusi zortag.
(اسٹالن نے) اعلان کردیا کہ آئندہ پوری زندگی وہ جارجین زبان میں کچھ نہیں لکھیں گے۔ صرف روسی زبان استعمال کریں گے۔ کچھ تو کہتے ہیں کہ اس نے بعد میں کبھی جارجین زبان میں بات تک نہیں کیا۔
Hapiz Hasanábádi ke áiá Rusá bázén wahdé gwázéntag, goshit:
“Józep Estálen hechbar wati zobán yalah nadátag. Balkén Sowiat Yunianay waktá inkas ke ái ripablekáni kawmáni zobánán tarakki kortag, inkas áyán wati sadán sálay rájdaptaray tahá nakortag.”
Wájah Nódbandag! Tai é drógén mesál dege hesábéá ham rad ent. Á radi esh ent ke Estálen Sóshalesth yá rájbandósté bitag o taw watá neshnalesth yá rájdósté kanay. Sóshalesthay johday bonyád puryáger ent o rájdóstay johday bonyád téwagén ráj ent. Rájdóst agan wati zobáná yalah bedant, áiay ráji johd bébonyád bit.
Golámén Rájay Zobán Cha Syásatá Jetá Nabit
Nódbandag wati nebeshtánk (قومی مفادات اور لسانیت کا ’’ناگمانی‘‘ رکاوٹ)ay tahá goshit:
”میرے خیال میں بلوچ قومی سیاست کے معروضی حقائق کو دیکھتے ہوئے اگر زبان کو ہم اس کے سیاسی پہلو سے جدا کرکے دیکھ لیں تو یہ زیادہ سودمند ثابت ہو سکتا ہے۔“
Wájah Nódbandag! Golámén rájay zobán cha syásatá jetá bit nakant. Pákestáná Ordu pameshká may sará moshtag ke may zobánáni jágahá begipt o Balóchay ráji pajjárá gár bekant. Chaméká zobánay jédhah sarásar syási jédhahé. Taw gón Orduay ziragá hamá kárá kanagá ay ke Pákestán lóthit.
*******
Pákestánay Kaldár O Pákestánay Zobán
Nódbandag wati nebeshtánk (قومی مفادات اور لسانیت کا ’’ناگمانی‘‘ رکاوٹ)ay tahá goshit:
’’اردو ہمارے بیچ نوٹ کے اوپر جناح کے اس تصویر کی طرح بن چکا ہے جسے ناپسند کرنے کے باوجود ہم جیب میں رکھتے ہیں۔“
Wájah Nódbandag! Tai é mesál rad ent. Pákestánay kaldárá taw chaméká kissagá kanay ke tará watá kaldár nést bale zobán wa tará hast. Angat tai del pa Pákestánay sarkári zobáná band ent.
Zobánay Arzesht
Nódbandag wati nebeshtánk (قومی مفادات اور لسانیت کا ’’ناگمانی‘‘ رکاوٹ)ay tahá goshit:
’’زبان کی اہمیت اس وقت کسی قوم کی لیے اور زیادہ اہمیت اختیار کرجاتی ہے جو ابھی تک سرحدوں اور قومی ریاست کے بغیر رہ رہے ہیں اور اس وقت اور بھی زیادہ اہم ہو جاتی ہے جب کوئی قوم اپنے قومی ریاست کے تشکیل کے لیے جدوجہد کررہی ہو کیونکہ زبان انہیں آپس میں جوڑ کر رکھتی ہے اور ایک قوم ہونے کا احساس دلاتی ہے۔ بلوچ قوم بھی انہیں اقوام میں شمار ہوتا ہے جو ابھی تک اپنی ریاست تشکیل نہیں دے پائے ہیں اور اسی کے لیے کوشاں ہیں اس لیے زبان ان کے لیے انتہائی اہمیت رکھتا ہے۔“
Padá démterá Orduay tránagá kapit godhá wati pésari gappán shamóshit o chosh goshit:
’’اگر قوم سلامت رہے گی تو زبان، کلچرو اقدار وغیرہ دوبارہ تعمیر ہو سکتے ہیں۔“
Wájah Nódbandag! Zobánay arzesht hamesh ent ke taw dayagá ay? Wati zobán yalah dátag o Orduay dombá kaptagay. Taw goshay rájay salámati, rájéay salámati gón áiay zobán, dód o rabédag o ráji kaylawán bandók ent. Eshán ke taw yalah kanay godhá kawm kojá salámat bit. Ráj éwaká saragáni nám wa na ent.
Taw goshay Yahudián wati mortagén zobán Esráilay jódh bayagá rand padá zendag kotag. Gwané gappá tai morád esh ent ke má anni Orduá bezirén. Agan may zobán mort o gár bitant godhá dhéhay ájuiá rand áyán padá zendag kanén.
Mani wájah! Yahudian daste wat wati zobán nakoshtag. Taw pa zánt wati zobáná gón Orduay kárchá helár kanagá ay.
*******
Wati Zobáná Yalah Maday
Nódbandag wati nebeshtánk (قومی مفادات اور لسانیت کا ’’ناگمانی‘‘ رکاوٹ)ay tahá wati zobánay badalá Orduay ziragay bázén námah o nimmóné pésh kant. Áyáni tahá yakké esh ent ke may zobánán syási gálband kamm ent.
Wájah Nódbandag! Hecch zobán wassará wat sháhegán nabit. Taw zobánéá habar kanay, nebeshtah kanay, á démrawi kant. Zobánay máná, keshkay máná. Agan taw keshká rawwá kanay, á nók bit, master bit. Agan rawwá nakanay, hawr o gwát áiá gár kanant.
Domi gapp esh ent ke hecch ráj wati zobáná é wástá yalah nadant o degeraygá nazirit ke mani zobán padmantag ent. Mát wati chokká paré gappá dawr nadant ke chokk badrangé yá nábudé.
Bráhui Zobánay Gár Bayagay Tors Hast
Nódbandag wati nebeshtánk (قومی مفادات اور لسانیت کا ’’ناگمانی‘‘ رکاوٹ)ay tahá goshit:
”اس وقت اور مستقبل قریب (50 سال) میں براہوئی اور بلوچی کو معدومیت کا کوئی بھی خطرہ درپیش نہیں“
Wájah Nódbandag! Taw balkén sahig naay ke UNESCOay zobánzántán 2009á chó goshtag:
Brahui is one of the 27 languages of Pakistan that are facing the danger of extinction.
(Bráhui Pákestánay chamá 27én zobánán yakké ke áyáni gár bayagay tors hast ent.)
Chákari Kóhén Razá Ent...
Chizzé róch pésar gón Hapiz Hasanábádiá mani hál o ehwál but. Man jost kot hamá mardom ke wati zobánay badalá Orduay dombá kaptagant, áyáni tahá géshter anchén ant ke watá Hayrbyár Mariay sangat goshant. Taw ché goshay wájah Hayrbyár esháni hmaráh ent?
Hapizá gosht: “Ennán. É anchó sha wati némagá zabarrant. Hayrbyár wa Ordu (Arabi syáhag)ay wánag ham nazánt.”
Man gosht godhá báyad ent Wájah Hayrbyár bayáné bedant ke é Ordudóst mani mardom na ant.
Hapizá gosht ke Hayrbyárá chárthar (charter)ay tahá máti zobánáni bárawá wati gapp gisshéntag. Nun harkasi ganókián nagardit o wazáhat nakant.
Mordani ent, Hapizay passawá maná deljam nakot. Choshén ráji rahshón chón sahig na ent ke áiay hamráh ché kanagá ant. Agan pésará sahig nabitag, ni bebit o wati hamráhán sarpad bekant agan na godhá bezán “Chákari kóhén razá ent ke garri mán baggá charit.”
Daut Pa Kahbagá Záhé Na ent
Salám Sáber goshit:
’’زبان کے مسئلے پہ ناگمان، حنیف و بسمل کی مہم کا بغور مشاہدہ کیا جائے، ان کی تمام تر صلاحیت بی ایل اے کے ہم فکر ساتھیوں کی تذلیل سے شروع ہو کر پھر الزام تراشی پہ ختم ہوتا ہے۔“
Wájah Salám! Mani gapp cha shoruá hamesh ent ke anchó ke márá cha Pákestánay pawjá wati sarmachár dóster bant, hamé paym cha Pákestánay ráji zobáná wati zobán dóster bebit.
Man hayrán án ke har wahdá Orduay gapp kayt, shomá watárá baret o Hayrbyár Mari o Bi El Ay (BLA)ay poshtá chér dayet. Mani hayálá Hayrbyár o BLAay sarmachár shomay wadhén zobándozhmen na ant ke Balóchi o Bráhuiá yalah bedayant o Orduá wati syási zobánay darajah bedayant.
Taw goshay peláni o pelániá márá béezzat kotag. Wájah Salám! Shomá watárá wat béezzat kotag chiáke shomá gón Pákestánay ráji zobánay ziragá wati zobán béezzat kotag. Ni agan kasé shomárá zobándozhmeniay shegáná jant, delá myáret chiáke daut pa kahbagá záhé na ent.
Taw Balóchiay Banjáhá Ordu Bastag
Beláwal Nezar Balóchá mani nebeshtánkéay sará irád geptag o goshtag ke taw kármarday badalá kármarz chiá goshtag?
Wája Beláwal! Kármard o kármarz hardo Balóchi ant. Anchó ke kotag o kortag ant yá marchig o maróchig ant. Taw ázát ay ke kojámiá goshay.
Man kármarday jágahá kármarz goshtag, taw kukkárá ay. Layb tai sangatánig ent ke áyán Balóchiay banjáhá Ordu bastag.
Orduay Haptád Sál
Majbur Thóliay nókén dalil esh ent ke Issop Aziz Magsiá Orduá nebeshtah kotag o Surat Hán Mari goshit ke Orduá nebeshtah bekanet chaméká báyad ent Ordu may syási darshánay zobán bebit.
Mani jost esh ent ke haptád sál ent ke taw gón Orduá sar o léndhay ke rájá syási sarpadi dayán, tai ráj angat chiá sarpad nabit? É haptádén sáláni tahá taw che zahm jatag? Hán yakk káré taw kotag. Hamá wadh ke Pákestáná lóthetag, taw ráj hamá jáhá bortag o sar kotag. Pákestáná lóthetag ke Balóch wati zobánay badalá Orduay chamdár bebant o taw Pákestánay hamé kár ásán kotag.
Domi gapp esh ent ke shomá wat tarret o goshet ke má pa rájay sarpad kanagá Orduay ziragá majburén bezán shomá wat goshagá et ke ráj sarpad na ent.
Balóchay Sarpadiá Orduay Námá Makan
Man goshtagat haptád sál ent ke má rájay sarpad kanagay nimmóná Orduay randá kaptagén, angat chiá ráj sarpad nabit? Passawá Emrán Náser goshit:
“Nágománay goshag ent ke ráj sarpad na ent. É retkagén hón, incho bégwáhi, é baláhén jang”.
Wájah Emrán! Balóchay korbánián yá sarpadiá Orduay námá makan. Agan Orduay jágahá Balóchi o Bráhui biténant, rájay tahá géshter sarpadi atkagat.
*******
BLF & BLA
Yakk dózwáhéá maná hál dátag ke: “Zobánay námá mardom tará kármarz kanagá ant. É Balóchi o Orduay jang na ent, BLF o BLAay jang ent.”
Man ham á hál dát ke man charesháni adh o kodhán báz pésar 1990á zobánay dhálcháriay gapp jatag.
Domi gapp esh ent ke agan é BLF o BLAay jang ent godhá é jost pád kayt ke esháni tahá kay Balóchiay bérán ent o kay Orduay?
Kwahnén Majburi
Balóchestánay ájuiá rand Dasambar 1947á Kalát Esthayth Neshnal Páthi (State National Party)ay sarkárá karárdádé mannet ke Balócháni máti zobán báz ant bale Balóchi may sarkári zobán ent.
Padá 1972á Neshnal Awámi Páthi (National Awami Party)ay dawrá wánagay wazir Mir Gol Hán Nasir o édegerán gosht ke má pa majburi o adároki Orduá zirén. Chizzé máhay tahá wahdé syáhagay paysalah bit godhá Orduá razá dayén.
“Chizzé máh” ném karná shot. Má angat majburiay shayrá janagá én. Nazánán bárén kadi pa Orduá may majburi halás bit o má padá wati zobánay ziragá majbur bén.
Bangáli O Balóch
21-02-1952á wahdé Bangálián wati zobánay barábariay hakkay wástá jolusé kasshet godhá Pákestánay sarkárá áyáni sará tirgwári kot.
Ném karná rand 17 Nawambar 1999á Yakjáhén Rájáni Gal (UNO)á 21 Parwariay róch máti zobánáni myán ostománi róch mannet o cha 2000á o édém har sál dárag bit.
Man jédhán ke yakk némagé Bangáli ant ke wati zobánay háterá watá kóshárénant o domi némagá may syásatkár o dáneshwar ant ke máti zobánay námá geray tai janagá pád káyant.
Zobándozhmeni
Bechár é chapp ó chóthén gappé na ent ke máé sarpad mabén. Agan má é gappá mannén ke may ráj golám ent godhá gón wati mahluká wájahay zobáná trán kanag may zobándozhmeni ent. Má pa majburi chosh kanén yá pa razá o wasshi, doén wadhán may é korten may mahlukay tahá wájahay zobáná sheng kant, may zobáná gár kant o áiay jágahá wájahay zobáná óshtárénit.
*******
Shakarin O Shakar
Yakk némagé ráji hastiay bégwáhiay gappay janag o domi némagá wati zobánay badalá degeráni zobánay randá kapag, anchén káré chó ke némhakimé shakarinay nádráhá shakar bwárénit.
Har Saparay Bendát Cha Awali Gámá Bit
Har saparay bendát cha awali gámá bit. Agan taw ráhay sakki o sóriáni torsá sar nageray, hejbar menzelá sar nabay.
Agan Mámá Kadirá bogoshtén ke man pirmardé án, man kojá Shálá dán Eslámábádá pádáná shot kanán, áiay dastá bitagat bale áiá chó nakot.
Agan sarmachár kóhá mashoténant ke Pákestánay pawj mazan ent o áyáni kerrá wadh wadhén seláh hast, sarmachárán chó kot kotagat bale áyán chó nakot.
Domi némagá taw ay ke wati zobánay démá baragay badalá, jaridag o jádhién Ordu o Pársiay randá kaptagay chiáke tará pa wati zobáná johd kanag tawrit.
Do Jost
Agan golámén Balóchay zobán yakké na ent godhá eshiay tawjil hamesh ent ke wájahay zobán zirag bebit?
Orduá Balóchiay banjáhá bandók zánán nazánant ke ráji pajjáray dárók zobán ent?
*******
Balóchi O Bráhui
Lahté sangat goshit ke Orduay yalah kanagay gapp Balóchi o Bráhui zobánay médhénagay pandalé.
Man hayrán án ke pésará Balóch o Bráhui, o Zegri o Nomáziay paymén adháni pád kanók Pákestán bitag. Marchán majbur thóliá é kár dastá geptag. É sakk majbur ant ke Orduay háterá Balóchi o Bráhuiay jédhahay pád kanagá ham chakk o pad nabant.
Wahd O Pás
Majbur thóliay dege gappé esh ent ke Orduay yalah kanagay gapp wahdá pésar ent.
Mani nezzá wahdá pésar na ent, wahdá rand ent. Orduay yalah kanagay wahd hamá at ke Mir Gol Hán Nasir wánagay wazir at bale áiá gón hamráhán Balóchi o Bráhuiay badalá Orduay ziragay radén paysalah kot o marchi má janjál én.
*******
Jáheli
Pa sharrén kárá jáheli sharr ent bale wati zobánay yalah kanag o Pákestánay zobánay ziragá incho jáheliá mani sar per nabit. Nazánán chónén syási o áshóbi zántkár ant ke dozhmenay zobánesh dóst bit o wati zobánay dozhmen ant.
Marchi Ennán Bándá
Taw goshay ke anni má Ordu o Pársiá zirén, wahdé Balóchestán ázát bit godhá wati zobánán zirén. Poh! Taw damá wahdá nenday ke dhéh ázát bebit? Agan bébaláhé ázát mabit godhá chón kanay? Taw wati zobánay rawáj dayagay kárá anni chiá nakanay?
Mani wájah! Zobán hoshkén bondhé na ent ke taw éré kanay. Zobán zendagén drachké. É áp lóthit, chár o gozár lóthit. Yát bedár! Taw haminchok kabzagiray zobáná kármarz kanay, tai wati zobán haminchok poshtá rawt. Pársi o Orduay poshtá molké molké óshtátag. Agan taw hósh nakot, tai zobánay nám o neshán gár bit.
Sar O Koláh
Pa Orduá wáhagdár hamé batalá janant ke sar ke bit, koláh bit. Áyáni morád esh ent ke zobán koláhé o ráj sar ent.
Mani nezzá zobáná koláh goshagay jend rad ent. Mardom wati zendá bárén chont koláh badal kant bale zobáná wa kass badal nakant. Agan rájé wati zobáná yalah bekant, merit, chiáke zobán koláh na ent, saray jend ent. Ráj o zobán sar o sáh ant, sar o koláh na ant.
*******
Edárah O Erádah
Orduay yalah nadayagay nókterén nimmón chó démá atkag ke awalsará ájui gerag bebit padá pa zobáná kár kanag bebit chiáke zobánay démbariá edárah lóthit.
Man é gappá enkár nakanán ke zobánay jédhah o janjáláni gisshénagay sharterén wasilah edárah ant bale edárah jódh kanagay kár agan ájuiá pésar bebit sharter na ent? O padá har kárá wa edárah nalóthit. Máti zobáná chákengé kanagay wástá edárah nalóthit, erádah lóthit.
Majbur thóliay yakk gappé esh ent ke Ordu éwaká Pákestánay zobán na ent, Hendostán o dege jágahán ham hast ent. Chaméká má Orduá wati syási darshánay zobán bekanén eshiay tahá báké nést.
Mani nezzá asl gapp é na ent ke Ordu Pákestánayg ent yá na. Gapp esh ent ke Pákestán Orduá tai ráji pajjáray bégwáh kanagay wástá kár bandagá ent. Pákestán Orduay kárchá Balóchay lápá janagá ent.
Má báyad ent watá wat marépénén. É gappá machárén ke kárch kaig ent, eshiá bechárén ke kai lápá mén shotag.
Anni Ordu chó hamá kárchá ent ke Pákstánay dastá ent, o á é kárchá Balóchay lápá janagá ent. Kárchay jend wa chónáyá anchén chizzé ke áiá mayár per nabit. Kárchá taw ziray sabzié tronsay yá kaséay lápáé janay, á tai sará ent. Chaméká asl mojrem Ordu na ent, Pákestán ent ke Orduá Balóch rájay pajjáray gár kanagay wástá kármarz kanagá ent.
Gapp é na ent ke kárch, janókayg ent yá na. Gapp esh ent ke á kárchá tai lápá janagá ent. Kárch bellé Pákestánay na ent bale láp wa taig ent.
Kán Kalát O Majbur Thóliay Syási Jodhokk
Lyáriay jodhokkéá gón degeréá jost kot, “Adhay, Kán (Hán) Kalátá Kán Kalát chiá goshant?
Domigá passaw dát, “Áiay tahá koi kubié hast ent jo Kán kalát goshanté!”۔۔۔۔۔۔۔۔۔۔۔۔۔۔۔
Eshiay wánagá rand majbur thóliay syási jodhokkán shór o shár kot ke taw Karáchiay Balócháni gégán geptagant.
Mordani ent man é washkanday tahá cha wati daptará sestagén do anchén Balóch pésh dáshtag ke á 50 sál pésaray gappán ham nazánant. Man Karáchi yá Lyáriay drostén Balócháná jodhokk nagoshtag. Do mardomay kessahay áragay máná é na ent ke téwagén shahr yá métagay mardom anchosh ant. Agan man Dázeni dozzéay kessahá byárán godhá bezán sajjahén Dázeni dozz ant?
Dege gappé esh ent ke mardom ázát ent ke wati kessahay lótháni redá kojám métag yá kojám mardomán zirit. Kán Kalátay sará shór o shár kanag pésh dárit ke má labzánk o syásat doénán sarpad naén.
Nagdkári
Majbur thóliay mardom goshant ke Orduay jágahá Balóchi o Bráhuiay ziragay gapp syási pandalé o eshiay maksad esh ent ke Balóch ráji johday nezóriáni bábatá bayókén nagdkáriay dém dárag bebit.
Mani nezzá ráji johday nezóriáni shón dayag jwánén káré. Man wat hamé kárá kanagá án o goshagá án ke wati zobánay badalá Orduay zirag Balóch ráji johday baláhén nezórié.
Man ham goshán ke é nagdkári sharr ant bale báyad ent é nebeshtánk Ordu zobánay badalá Balóchi o Bráhuiá nebeshtah kanag bebant. Eshiay páedag do ant. Yakké Balóch syásatay nezóri zánag bant. Domi Balóch mahlukay tahá wati zobánay wánag o nebisagay hobb géshter bit.
Héruni
Majbur thóli goshit má Pákestánay kawmi taránahay badalá wati ráji sawtá janén, Pákestánay sabz parchamay jágahá ázát Balóchestánay bayraká chámpén, áiay Pák pawjay badalá wati sarmachárán názénén bale Pákestánay kawmi zobáná yalah nakanén.
Mani syád hodámorzi Wáhed Héruni ham anchosh at. Har wahdá ke neshahay yalah kanagay wástá man sar o sój kot, áiá mani gapp pa sabr o ópár gósh dáshtant o padá chó gosht: “Man tai drostén gappán gerán bale hamé hérun yalah kanag nabit!”
Ráji Ájuiay Johday Bonyádi Kár
Chónáyá harkas ázát ent ke kojám zobáná gapp jant, wánit yá nebeshtah kant bale hamá mardom ke watá golámén rájéay zántkár o syásatkár goshant o wati rájá pa ájuiay johdá pád kanag lóthant, á báyad ent wati jenday zobáná kármarz bekanant.
Balóch golámén rájé o Balóchay golámiay tayl o sánkaláni tahá yakké hamé Ordu ent. Chaméká ráji ájuiay johday bonyádi káráni tahá yakké hamesh ent ke wati mahlukay delá máti zobánay hobb o wáhagá pád kan dánke ráji golámiay é tayl besedit.
Sój O Záh
Wahdé goshay ke Balóch golámén rájé chaméká ráji ájuiay johday bonyádi kárán yakké hamesh ent ke taw zórgiray zobánay badalá wati zobáná syásat bekan, godhá chizzé wadgadhén rájdóst anchó bránz gipt goshay Ordu áyáni petay zobán ent. É sójé bale áyán chó záhá tawrit. Balóchán rást goshtag: Sój pa nádáná záhé.
*******
Hawái Rájdósti
É anchén dawré ke dánke syásatdán wati zobánay sarparastiá makanant, éwaká pa chár sháeray shayrán zobán démá narawt chaméká lázomi ent ke Balóch rájdóstén syásatdán wati zobánay sarparastiá bekanant. Agan na godhá áyáni Balóchdósti Ommate Moslemah o Nazriahe Pákestánay wadhén hawái chizzé.
Zobánwar
Golámén rájay hamá syási dáneshwar ke wati zobáná posht jant o wájahaygá zirit, áiay dáneshwari, rájdósti o syási zánt, drost násarjam ant. Á dáneshwaré na ent, zobánwaré.
*******
Gishwár
Lahté sangatay jostán zánag bit ke á, zobánay bárawá mani gappá sarpad nabitagant.
Man chó nagoshtag ke Ordu yá dege zobán mawánet yá gón darkawmán Balóchi bekanet yá Balóch éwaká Balóchiá bezirant o édege máti zobánán wayl bekanant. Man gón Balóch syásatdán o dáneshwarán hamé dazbandi kotag ke shomá rájay zehnsázi o rahshóniay háterá wati jenday zobánán kármarz bekanet chiáke ráji ájuiay johdá har ráj wati zobáná kant, wati golám dárókay zobáná nakant.
Zobánay Meragay Sawab
Zobán éwaká é sawabá gár nabant ke báládastén rájay sarkár áyán dhálchár kant yá lagat kant, zobán hamá wahdá gár bant wahdé hamá zobáná gapp janók wati zobánay dhálchári o lagatmáliay tamáshahá bechárant o hecch magoshant, wati zobánay démrawiay hayálá mabant, wati zobáná dóst madárant, wati zobáná ezzat madayant.
UNESCO goshit:
Q: What are the causes of language endangerment and disappearance?
A: A language disappears when its speakers disappear or when they shift to speaking another language – most often, a larger language used by a more powerful group. Languages are threatened by external forces such as military, economic, religious, cultural or educational subjugation, or by internal forces such as a community’s negative attitude towards its own language. (https://ich.unesco.org/doc/src/00120-EN.pdf)
É doén sawab bezán ráji érdasti o pa wati zobáná bémehri Balócháni kerrá hastant. Balócháni tahá pa wati zobáná bémehri anchó báz ent ke bázén Balóchiá wati zobáná gapp janag ham lajj kant.
May zobándóstiay hál atkag esh ent ke may dini mardomán har métagá madrasah pach kotag o Balócháni chokkán Arabi wánénant. Rozhnápegrén warnáyán “English Language Center” pach kotag o Engrézi wánénant. Sarkári eskólán wánénagay zobán wa Ordu o Pársi ent. Pasht kaptant labzánki gal. Á do say máhay sará shayri diwáné kanant o sálay sará yakk o do shayri ketáb cháp kanant o bass.
Choshiá zobán kojá démá rawt.
Zobándozhmeniá Kánth Per Nést
Orduay yalah nadayagay háterá majbur thóliá 20 róchay tahá 40á gésh ozr o nimmón démá áortag ke áyáni tahá chizzé esh ent:
Má eskólá Ordu wantag chaméká héldár én.
Balóch rájay zobán yakké na ent.
Ordu éwaká Pákestánay zobán na ent.
Ordu Pákestánay kaldáray wadhá may majburi ent.
Zobánay jédhah cha syásatá jetáén chizzé.
Pelán Balóch syásatdáná yá kalamkárá Orduá nebeshtah kotag.
Orduay yalah kanagay gapp wahdá pésar ent.
Awalsará ájui gerag bebit, padá zobán démá barag bebit.
Zobánay gapp Balócháni médhénagay pandalé.
É ráji johday sará bayókén nagdkáriay gothgir kanagay pandalé.
Man hayrán án ke Orduay wástá é sangatán baddhé námah o nimmón dast kapit bale pa wati zobáná yakké ham nagendant. Zobán dozhmeni wa hamesh ent, dege kánthy per nabit.
Chappién Zobándósti
Mani é gelagá rand ke Balóch syási galán wati zobán dhálchár kotag, yakk rájdóstén galéá wati zobándósti é rangá pésh dáshtag ke áiay bonjáhi sarókéá wati galay sálinah rapóth Orduá nebeshtah kotag o pa man dém dátag o goshtag ke eshiá Balócchiá tarrén!
Yakk baré degeray zobáná nebeshtah kanag o randá wati zobáná tarrénag chappién zobándóstié.
*******
Shegán o Latth
Sangaté goshit ke Orduay randá kaptagén Balóchén syásatdánán shegán majan, narm narmá sarpadesh kan.
Mani arz esh ent ke agan man bolóthán ham eshán narmén gálewáréá sarpad kot nakanán chiáke é nonnok na ant, baláhén syásatdán ant. Shegán o pogán wati jágahá, man goshán eshán band o redé latth beger.
Majbur Thóliay Do Nimmón
Ordudóstáni do “dhaddhén” jost esh ant:
Balóchiá nebeshtah bekanén yá Bráhuiá?
Arabi syáhagá bezirén yá Rómaná?
Hamá marday kessah balkén shomá eshkotag. Cha mehmáná josté kot taw áp waray yá cháh. Mehmáná gosht áp. Mardá jost kot róday tahá áp waray yá gelásay. Mehmáná gosht harchi bit sharr ent. Mardá gosht na taw bogosh. Mehmáná gosht gelásay. Á mardá padá jost kot gelás kánchay bebit yá pólátay. Mehmáná gosht harchié bit bebit . Mardakárá gosht na taw bogosh. Mehmáná gosht kánchay. Mehmándárá josté kot kánchay gelás pollié bebit yá sádagéné?
Hawr O Górich
Balócháni Pákestán dóstén syási gal goshant ke márá Pákestán é háterá kabul ent ke Balóch ráj ájuiay wástá angat tayár na ent.
Balócháni ájuidóstén syási gal goshant ke márá Ordu é háterá kabul ent ke Balóchi o Bráhui rasánkay wástá tayár na ant.
Balóchán goshtag hawrá gwáragi nabit, námah górichay kant!
*******
Zahg O Zobán
Maná hecch zobán nádóst na ent bale maná wati zobán dóster bit. O é badén gappé na ent. Anchó ke gwandhu ant. Gwandhu drost sharr ant bale harkas wati zahgá chéthit o ródénit. Hamé paym zobán drost sharr ant bale har ráj wati zobáná sáthit o démá bárt.
Kamteriay Máresht
Wati zobánay bárawá bázén Balóché kamteriay máreshtay ámách ent. Choshén mardomay nesháni esh ent ke áiá wati zobáná habar kanag, nebeshtah kanag o wánag mayár kant.
*******
Zobán O Syásat
Pa Orduá wáhagdárén sangat goshant ke máti zobánay jédhahá gón syásatá hór makan.
Man goshán golámén rájay zobán o labzánk cha syásatá sendag nabant. Pákestán o Éráná Ordu o Pársi pamé niyatá may sará moshtagant ke may zobán gár o bégwáh bebnat o Balóchay ráji pajjár gár bebit. Chaméká zobánay jédhah sarásar syási jédhahé.
Zobán Rájay Badanay Hón Ent
Zobán tai sarjamén dód o rabédagay ádénk ent. Rájay zendmánay drostén káráni wasilah ent. Rájay badanay hón ent.
*******
Do Majbur Thóli
“Majbur Thóli” do ant. Yakké syásatayg ent. Yakké labzánkayg ent.
Syásatay majbur thóli goshit: “Annigén jáwarán má majbur én ke Ordu o Pársiá ráji darangázay zobán bekanén. Wahdé Balóchestán áju bit, má Ordu o Pársiá yalah kanén o Balóchi o Bráhuiá zirén.”
Zobánay majbur thóli goshit: “Annigén jáwarán má majbur én ke Arabi syáhagá nebeshtah bekanén. Wahdé Balóchestán áju bit, má Arabi syáhagá yalah kanén o Rómaná zirén.”
Bé Zobánay Johdá Ráji Johd Bémáná Ent
Zobánay démá baragay wástá johd kanag Balóch ráji jonzay masterén parzán yakké chiáke zobán ráji hastiay masterén menok ent. Agan zobán mabit, ráj ham zendag nabit chaméká bé zobánay johdá ráji johd hecch máná nadárit.
*******
Ráji Johd Bé Zobáná Bémenzel Ent
Wati zobánay posht janag o degeráni zobánay randá kapagay bábatá rájdóstén syásatdán turi donyá jahánay námah o nimmónán byárant, á mannag nabant parcháke ráji hastiay johd bé zobáná bémáná ent. Dánke má wati zobáná gapp janag, wánag o nebeshtah kanagay kárá démá nabarén, may ráji johd bémenzel ent.
Rájdóstén Syásatdánáni Zemmawári
Balóch syásatdánán zobánay redá wati zemmawári pilaw nakotag chaméká wadh wadhén námah o nimmón pésh kanant. Baré goshant ke Balócháni zobán yakké na ent, baré hamé zangá janant ke Balóch wati zobáná want nakanant o baré hamé nimmónesh gón ent ke má darkawmán wati gappá sarpad kanag lóthén.
É námah o nimmón pa zobáná johd nakanagay bonyád bit nakanant chiáke agan marchi Balóchi o Brahui zobán rasándará gendag nabant yá Balóch wati zobánay wánag o nebisagá nazánant godhá eshiay tawjil esh ent ke pa zobáná géshter johd kanag bebit. Géshter johd wati jagahá, may rájdóst neshtag o johd nakanagay nimmón patthant.
Jost
Wahdé ájuidóstén syási galáni mardomán jost kanay ke shomá parchá wati zobánay badalá Orduá kármarz kanet godhá Neshnal Páthi (National Party)ay wadhén gapp janagá laggant. Wahdé Neshnal Pathiá goshay ke taw Balóchestánay ájuiay johdá parchá gón nabay godhá goshit ke angat Balóch á jágahá narasetagant. Hamé paym wahdé ájuidóstén galán goshay ke shomá Orduá parchá yalah nadayay godhá hamé passaw rasit ke Balóchi o Bráhui angat á jágahá narasetagant.
Anchóke NPá má jost kanén ke agan Balóch ráj pa ázátiay geragá tayár na ent godhá taw ché kanagá ay? Tai kerrá paráyáni tayár kanagá che shawrbandi hast? Hamé paym ájuidóstén galán ham é jostay passaw dayagi ent ke agan dozhmenay pandaláni sawabá yá Balócháni jenday nádelgóshi o nábudiá may zobán pad mantagant godhá shomay wadhén rájdóstén galáni zemmawári ché ent? Shomá pa wati zobáná ché kanagá et? Pa zobáná shomay shwarbandi ché ent?
Bi En Em (BNM)ay Dastur
Balóch Ráji Zrombesh (Baloch National Movement)ay dastur Balóchi o Bráhuiay badalá Pákestánay ráji zobán Orduá ent. Pa máti zobáná ched o masterén kamsharapi nést ke áiay possag wati zobáná pádáni chérá bekanant o dozhmenay zobáná dastáni delá bekanant.
Agan golámtabén Neshnal Páthi choshén káré kant mardomay sar per bit bale ájuidóstén BNM báyad ent chó makant chiáke wati zobánay posht janag o wájahay zobánay randá kapag sassáay golámi ent.
…………
(cha mani ketábok Gwáchen (2012)á zirag bitag)
Halwá Halwá Kanagá Dap Shirken Nabit
Bi En Em (BNM)ay wadhén áshóbi galán beger dán Bi En Pi (BNP) Awámiay wadhén ropt o rópán dar á, drost máti zobánáni démá baragay gappá janant bale áyán Ordu dastáni delá kotag o tarrant.
Begenday é nazánant ke zobándósti kanag o pésh dárag lóthit. Hoshká halwá halwá kanagá dap shirken nabit.
*******
Pegri Golám Rájá Hejbar Ázát Kot Nakant
Balócháni hamá syási gal o nadkár ke á pa Balóch rájay ájuiá johdá ant bale wati zobánesh yalah dátag o rájay golám dárókay zobáná Balóch rájay tahá syási sarpadi árag lóthant, áyáni sassá angat golám ent. Choshén pegri golám rájá hejbar ázát kot nakanant.
Chammé Srimmag O Chammé Por
Zobán o zemin hardo ráji hastiay bonyád ant. Hayráni gappé ke pa zeminá má seláh chest kotag o jangá én balé zobánay bábatá shawrbandiay jend nést!
*******
Dhanni Lashkar O Dhanni Zobán
Dhanni lashkar ke orosh kant, rájay ájuiá polit, bale dhanni zobán ke orosh kant, rájay zendá polit.
Zobán, Rabédag O Ráj
Rájay zend dód o rabédag ent. Rabédagay zend zobán ent o zobánay zend esh ent ke taw áiá che haddá kármarz kanay, bezán che haddá nebeshtah kanay o wánay o áiay tahá gapp janay.
Chaméká agan taw rájéá koshag lóthay, áiay dód o rabédagá halás kan; rabédagá koshag lóthay, áiay zobáná gár kan; zobáná gár kanag lóthay, hamá zobánay gapp janókáni delá pa zobáná nádóstiay máresht pédá kan. Nádóstiay máresht ke kayt godhá rájay mardom wati zobáná wánag o nebeshtah kanag yalah kanant o dhanni zobáná wati rasánkay zobán jódh kanant.
Dege zobán gón wat dege dód o rabédag kárant o é paym kamm kammá áyáni jenday zobán bégwáh bit. Zobán ke bégwáh bit, ráj ham namánit.
Watkoshi
Maná Mashkati syádé hast, watanié. Á gón wati chokkán Arabiá habar kant. Yakk róché man jost kot, “Taw gón chokkán Balóchi nakanay?”
Goshté, “May chokk Arabi eskólán wánant. Maná torsit ke wánagá pasht makapant chaméká man gón áyán Arabi kanán. Chokk ke panch o shash sáláay omrá rasant, padá man gón áyán Balóchi ham kanán.”
Zobánzánt goshant ke zahg hamá zobáná ke bendáti panch o shashén sálán dar bárt, hamá áiay máti zobán bit. Ched o pad dege har zobáné harchont dar bebárt, awaliay kacchá chenté nakant. É bábatá zobánzánt goshant:
The “critical period hypothesis” states that the first few years of life is the crucial time in which an individual can acquire a first language. After which the individual will never achieve a full command of language.
Ománay ném Balóch ent bale géshter Balóch Balóchi nazánant. Agan mát o pet zánant godhá chokk nazánant. Bezán yakk o do poshtá rand zobán gár ent. Sawab hamesh ent ke lógá gón chokkán kass Balóhi nakant o dhanná wa Arabi ent.
Pákestán o Érán gón tir o topang Balóchá koshagá ant o Balóchay jend gón wati zobánay yalah kanagá watá wat koshagá ent.
Chokkay Hayáldári
Yakk róché tayábdapi pajjárókén dáktaré mani kerrá atk. Áiá wati bachakku ham gón at. Jódhi dhaddhiá rand áiá gón chokká gosht: “بیٹے، ادھر آ۔ انکل کو سلام کرو”
Man cháret é dáktar wa Órmádhahigé, pa hayráni jost kot:
“Taw balkén Kallué geptag, man sahig naán!”
Goshté: “Ennán. Gapp bondará chosh ent ke man pésará Saudi Arabá kárá bitagán. Ódá may hamsáheg drost Ordu o Hendi gapp janók bitagant. Má gón chokká Ordu kotag ke á dhanná gón édege zahgán layb o gwáziá nagég mabit.”
Man gosht: “Bale ni taw ódá naay, angat chiá Ordu kanay?”
Áiá passaw dát: “Ni chokk Balóchi nazánt!”
Démrawi
É hamá wahday gapp ent ke man Bólán Médhikal Kálej Shálá wánagá atán. Yakk róché Dr. Bizan Balóchá mani kerrá nám gept ke: “Panjguray pelán sangat lógá gón wati zahgán Orduá habar kant”. Man jost kot “Chiá?” Goshté: “Ke zahg eskólá wánagá poshtá mabant.”
Balóchiay dhálchár kanag o Orduá nebeshtah kanagay bábatá Annigén Payzbokki jákay dargatá yakk róché man cha Dr. Bizaná jost kot:
“Marchán may hamá sangat chón ent? Bárén angat gón zahgán Orduá habar kant?”
Áiá passaw dát: “Ennán, sangatá démrawi kotag, marchán Engrézi kant!”
Dánke Kasé Zobándóst Mabit, Á Rájdóst Bit Nakant
Ráji hastiay barjáh dáragay johdá zobánay démá barag drostán géshter arzesht dárit. Taw turi harróch jalsah o jolus bekan dánke zobánay némagá delgósh nadayay, tai ráji johd sarjam na ent. Zobán ráji hastiay masterén bonyád ent. Dánke zobán démá narawt, ráji hastiay rakkénagay johd sóbén nabit.
Balóch rájdóstén syásatdánáni yakk baláhén kamzórié esh ent ke á yakk némagé Balóch rájay hastiay gár bayagay gappá janant bale zobánay soddá na ant. Áyáni galáni dasturán beger dán diwánáni goshtánkán dar á, drost degeráni zobáná ant. Á dán é haddá dege zobánáni golám ant ke Ball Negwar o Bágbánahay wadhén sad darsad (100%) Balóchén métagán ham Orduá nárah janant.
Wahdé jost kanay hamé passaw rasit ke mardom Balóchi o Bráhui want nakanant.
Begenday é nimmón chathá rad na ent bale asl gapp esh ent ke Balócháni tahá máti zobánay wánag o nebisagay hodónákiay pád kanag kai kár ent? Agan é éwaká sháer o kalamkáráni kár ent o syásatdán charé zemmawáriá ázát ant godhá áyán parchá wati galáni dasturán máti zobánáni háterá johd kanagay dánk mán kotag?
O masterén gapp esh ent ke agan Sendi rájdóst, syási johday zórá wati zobáná Senday wánagi o kárgesi zobán jódh kot kanant godhá Balóchén rájdóst inchok ham nabant ke chákengé wati zobáná bekenant?
Agan Balóchén syásatdán zobánay bándátá chó sost ant godhá á báyad ent watá rájdóst magoshant. Rájdósti éwaká Balóch Balóch kanagay nám na ent. Dánke kasé zobándóst mabit, á rájdóst bit nakant.
………….
(É mani nebeshtánk “Dánke kasé zobándóst mabit, á rájdóst bit nakant”ay thokkoré ke awalsará 2006á róták Ásápay Balóchi tákdémá sheng bitag o randterá mani ketábok Gwáchen(2012)á.)
Tai Zobán Démá Rawán Ent Yá Poshtá?
Tai zobán démá rawán ent yá poshtá? Eshiay zánagay sharterén wadh esh ent ke taw watá gón wati pirénán dém pa dém kan o bechár ke taw wati zobánay géshter labz zánay yá á géshter zánant? Tai zobán o bayán támdárter ent yá áyáni?
Eshiá zobánzántiay tahá “Intergenerational Laguage Transmission” goshant bezán zobán cha yakk padréchéá domi padréchá che haddá sar bit. Inchok ke kwahnén mardom, ballok o pirok wati zobáná zánant, chokk o nomásag hamé kacchá wati zobáná zánant yá na? Agan zánant godhá bezán zobáná watá dáshtag. Agán nazánant godhá bezán zobán poshtá rawán ent.
Má agan watá gón wati mát o pet o ballok o pirokán dém pa dém bekanén o bechárén godhá márá samá bit ke may pirénán may zobánay géshter labz zántag, áyáni zobán támdárter bitag, má kamter zánén o may chokk o nomásag cha má ganter ant.
Hesht o Mádhi
Wahdé zobáné érdast bit, áiay labz chér tarrán bant o áyáni jáhá báládastén zobánáni labz gerán bant.
Marchi Balóchi wati labzáni gár kanagay hamé dawrá gwazagá ent. May dapá laybiay badalá keládhi neshtag. Hesáb o dáday wahdá chell o panjáhay badalá má chális, pachás kanén. Pawnay lambará yakk, do, sayay badalá one, two, threeay tahá goshén.
Éwaká labz na, zobánay tab o gappáni kasshagay wadh o paym ham badal bayán ant. Wahdigén Balóchá goshtag taw maná pónzá raséntag yá taw maná sohté dátag, marchigén Balóch goshit taw mani jiná harám kotag.
Zobán yakk mádhié o labz áiay hesht ant. Hesht ke dhorán bant, mádhi ham yakk róché karojit o kapit.
Zobán Rájay Ondhál Ent
Hamá molkán ke Balóchestán wati golám kotag, áyán Balóch dóst nabant, Balóchestánay zer o zemin dóst bant.
Bale á zánant ke dánke Balóch ráj zendag ent, má Balóchestáná pa modámi golám dásht nakanén. Á téwagén Balóchán kosht ham nakanant o nanke áyán cha Balóchestáná gallént kanant. Balóch yakk hándáné na ent, baláhén rájé. Inchok mardom na koshag bit o na gallénag bit chaméká áyán cha shoruá Balóch rájay hastiay gár o gomsár kanagay wástá pandalé sázetag. O bendát áyán cha zobáná kotag.
É gappá begenday má Balóch incho namárén yá nazánén bale hamá zórákán ke Balóchestán wati golám kotag, á é gappá sharriá zánant ke zobán rájay ondhál ent. Ondhálá ke borray, drachk wat merit. Zobáná ke koshay, ráj ham namánit.
Halwat
Balócháni hamá syási gal o dáneshwarán ke áyán wati zobánay badalá Ordu o Pársi wati ráji o syási darshánay zobán kotag, áyáni dalil esh ent ke Balóchiay jáhá Ordu o Pársiá nebeshtah kanag o goshtánk dayag Balóchay tawárá boster o dirter bárt. Bale chó na ent. Balóchay tawár Balóchi ent. Áiá ke taw yalah kanay, tai tawár cha halwatá gésh nabit.
*******
Balócháni Háltákáni Kerd
Róták Entekáb o Igal o Tawár o Ásápá Balóch kawmárá syási zánt bárén dátag yá na, bale yakk káré béshakk kotag ke Ordu zobánárá Balóchestánay métag métagá bortag o sar kotag o Balóchi o Bráhuiay ondhál borretagant. Hamá wadh ke Pákestáná lóthetag, eshán ráj hamá jáhá bortag o sar kotag.
Kórchát
Golámén rájay mesál hamá mardomá ent ke kórchátá kaptag. Kórchátá kaptagén mardomay démá do kár ant. Yakké hamesh ent ke chetawrokái watá cha chátá dar bekant. O domi hamesh ent ke dánke cha chátá dar nayatkag watá cha meragá chetawr berakkénit.
Hamé paym Balóch rájay démá do kár ant. Yakké hamesh ent ke watá cha ráji golámiay kórchátá chón dar bekant o domi esh ent ke dánke cha golámiay kórchátá dar nayatkag, wati ráji hastiá chón berakkénit, watá zendag chón bedárit.
Chaméká Balóchay johd yakk dosháhén johdé. Yakk sháhé ráji golámiay sánkaláni sendagay johd ent. Domi sháh ráji hastiay, kawmi wajuday rakkénag johd ent. Yakk johdé zeminayg ent. Domi johd zobánayg ent. O é doén johd hórá kanag lóthant. Anchó k zeminay háterá Balóchá topang chest kotag, hamé paym pa zobáná kalam chest kanag lóthit.
Darrabédag
Má némshalóngén rájdóst én. Má Pákestánay ráji sawt yalah dátag o wati zortag, Pákestánay bayrak ér gétkag o ázát Balóchestánay bayrak chámpetag bale Pákestánay “kawmi zobán” Orduay yalah kanagá angat tayár naén.
Má goshén ke Balóchi may wati shahdén zobán ent bale domi némagá Ordu dastáni delá kotag o tarrén. May galáni dastur Orduá ant, sarókáni goshtánk Orduá ant, wánendagáni paygámok (sms) Orduá ant, róták o hálták Orduá ant. May zántkár pa wati rájay sarpad kanagá Orduá nebeshtah kanant.
Pa yakk zobánéá ched o masterén béezzati dege ché ent ke áiay possag áiá lagatmál bekanant o degeráni zobáná saray táj bekanant.
Má watá zántkár goshén bale angat nazánén ke zobán ráji hastiay mastirén bonyád ent. Má watá rájdóst kanén bale angat nazánén ke dánke kasé zobándóst mabit, á rájdóst bit nakant. Má Balóchestánay ájuiay gappá dapay porrá janén bale Pákestánay sarkári zobánay golam én.
Má daste wat Balóchi o Bráhuiay ondhálán borragá én o Orduá áp o samát kanagá én. Má hamá kárá kanagá én ke Pákestán lóthit. Pákestánay wáhag ent ke Balóchiay jágahá Ordu byayt, o Balóch rájay jágahá Pákestáni kawm begipt. Má gón wati násarpadiá badwáhay kár ásán kotag.
Érdasti rájáni tabá matthénit. Golámén rájéay darrabédag bayagay masterén nesháni esh ent ke wati zobáná yalah dant o wájahaygá zirit. Maná bazhn ent ke má wati zobán yalah dátag, maná dard ent ke má darrabédag bitagén!
…………
(cha mani ketábok Gwáchen (2012)á zirag bitag)
Zobán Merán Ant
É wahdá donyáyá kasán dán mazán 7000 zobán hast. UNESCO goshit ke dán é karnay halásiá é haptén hazár zobánáni 90% rawt o gár bit.
“We estimate that, in most world regions, about 90% of the languages may be replaced by dominant languages by the end of the 21st century. (UNESCO, 2003)
É hesábá becháray 100 sálay tahá é haptén hazár zobánáni tahá 6300 zobán rawt o gár bit o 700 zobán pasht kapit. Padá hamé haptén sad zobán chincho sál o karnay mehmán ant, eshiay paysalahá áókén wahd kant.
Agan má lóthén ke may zobán zendagén zobánáni srapá bóshtit godhá márá wat hemmat kanag lóthit. UNESCO yá dege hecch edárah yá zobánzánt degeray zobáná cha gáriá rakként nakant. Áyáni kár bass hál dayag ent ke pelán zobán dém pa gáriá rawán ent. Zobánay rakkénag hamá rájay jenday kár ent. Har rájá wati zobánay hayál wat dáragi ent
Hamá Zobán Mánit Ke…
Márá zánag lóthit ke dawr badal bitag. Ni zobán éwaká pa chár shayray bandagá zendag nabant. Marchigén dawrá hamá zobán zendag bit kant ke áiá syási poshté hast, áiá máli dar o wasilah hast, áiá edárah o akaydhami hast, á wánagjáhán wánénagay zobán ent, rasándará hast o sádhi ent, károbáray zobán ent, sarkári kárgesán kármarz bit.
Agan yakk zobáné dán é haddá kayt godhá gár nabit, agan na godhá yakk o do karnay mehmán ent.
*******
Donyáay Zobánkoshén Zobán
Zobánzánt goshant ke Engrézi, Chini, Rusi, Espini, Hendi, Arabi o Swidi o édege zórmandén zobán donyáay nezórén zobánán koshán ant o é nezórén zobánáni ramá Balóchi o Bráhui o Balócháni édege kasterén zobán chó ke Jadgáli, Kétráni o Dehwári ham gón ant. Agan Balócháni zobán hamé paym dhálchár bebant godhá tors esh ent ke chizzé karná pad kash o gwaray tayárterén zobánáni lápá bant.
Dazbandi
Ráji pajjáray masterén chédag zemin o zobán ant. Pákestán o Éráná may ráji pajjáray ném halás kotag bezán zemin bortag. Pasht kaptag zobán ke áiay bégwáh kanagá Ordu o Pársi démá kenzán ant. Bazhni gapp esh ent ke may lahté ájuidóstén sangat Pákestán o Éránay kárá ásán kanagá ant bezán Ordu o Pársiá Balócháni tahá rawáj dayagá ant. Donyáay hecch ráji johdá chó nabitag ke ájuiay johdkárán wati zobán pádáni chérá kotag o dozhmenay zobán dastáni delá kotag.
Man cha wájah Hayrbyár Mari, wájah Dr. Alláh Nezar, wájah Bráhondag Bogthi, wájah Halir Balóch, o bánok Karimah Balóch o édege drostén ájuidóstén sarókán dazbandi kanán ke á Balóchay zobánáni paházagay bárawá tokshámé bongéj bekanant o sar o sóji bayán o kolaw sheng bekanant dánke Balóch rájay zobánáni gár kanagay ryásati pandal bésób kanag bebit.
